Ne nadarmo se říká, že když se člověk nudí, vznikají ty nejlepší nápady. Své o tom ví i J. K. Rowling. Kdyby tenkrát v roce 1990 neuvízla ve zpožděném vlaku, bez knihy a tehdy hlavně bez telefonu, kdo ví, jestli by světový bestseller Harry Potter vůbec někdy vyšel.

Málo kdo si dnes dokáže takovou situaci představit. Být i jen hodinu “neproduktivní”, v pasti zdánlivého nicnedělání a nudy. My totiž v takové chvíli s největší přirozeností sáhneme po mobilu nebo notebooku. Čas nám pak utíká jako voda a ještě máme pocit, že jsme byli produktivní.
Mozek neumí být neaktivní
Nuda nastává ve chvíli, kdy podněty zvenčí nedostatečně stimulují náš mozek a tím ho nenutí držet pozornost. Může se zdát, že mozek není aktivní, ale není tomu tak. Přepíná se do defaultního režimu, v kterém podněty z vnějšího světa ignorujeme a obracíme se k tomu, co je uvnitř:
- spouští se vnitřní dialog
- začíná denní snění
- vyvolávají se vzpomínky
- přemýšlíme nad budoucností
- hledáme skryté souvislosti
Máme pocit, že nic neděláme, ale náš mozek si nemůže pomoct a jede dál a probouzí v nás kreativitu. Bez vnějších podnětů musíme vařit z toho, co už v sobě máme, a tak vymýšlíme vlastní postupy a nápady.

Pro dopamin cokoliv
Dostáváme se zase k našemu oblíbenému dopaminu, který na nás poslední dobou číhá za každým rohem a v každém příspěvku, a ani tady se mu nevyhneme. Jeho hladina při nudě výrazně klesá, a s tím roste naše touha po odměně. Určitě to znáte, že nuda, alespoň ze začátku, není vůbec příjemný stav. Nejste v tom sami, mozek to vnímá úplně stejně a vysílá k vám signál: “To, co děláš, je pro nás zbytečné a nepodstatné, jdi dělat něco jiného!”
Mozek v podstatě sám začne hledat něco nového, kam můžeme směřovat naši pozornost a zoufale nás nutí k akci, aby se z tohoto stavu konečně dostal a získal zase kousek té sladké dopaminové odměny.

Není nuda jako nuda
Když trvá něco příliš dlouhou dobu říkáme, že se to stává chronickým. To se může stát i s nudou. Nejčastěji, když jsme dlouho nuceni dělat práci, která nás nebaví, nebo se učit něco nezáživného, v čem nevidíme smysl. Mozek chronickou nudu vyhodnocuje jako stres. Tím se aktivuje amygdala, která je emočním centrem mozku, a spustí v nás stresovou reakci. Pokud je hladina opravdu vysoká, amygdala odřízne od funkce racionální centrum (prefrontální kortex). To následně způsobuje:
- ztrátu sebekontroly
- frustraci
- podrážděnost
- upadání do letargie
Takže nudu s mírou!

Proč to dělat složitě, když …
Dnešní doba nudě příliš do karet nehraje. Z odstavců výše tušíme, že nuda je stav, kterého se mozek chce zbavit, protože prahne po dopaminové odměně. Proto nás nutí ke kreativitě a hlavně aktivitě, která nás z nudy dostane a hodí i kdyby jen trochu toho dopaminu.
Být v nudě je zpočátku nepříjemné, ale pak se mozek rozjede, hází nám jednu vzpomínku za druhou, nápad sem a nápad tam, nebo se pustí do vnitřního dialogu a diskutuje naše směřování v budoucnosti. Pomáhá nám vstřebávat vzpomínky a pocity a posouvat nás a naše nápady kupředu.
Jenže dnes máme každý v kapse krásné řešení, jak se dostat z nepříjemného stavu nudy rychlíkem přímo až k obrovským množstvím dopaminu. Žádná námaha, jen vytáhnout tu chytrou krabičku z kapsy a pustit se do scrollování, hraní hry, nebo čtení aktuálního dění. Jednoduše se zapomínáme nudit a to si myslím, že je obrovská škoda.

Začni se nudit
Zkus se někdy nudě postavit tváří v tvář a počkej, co přijde za kouzla. Zkus například příští cestu vlakem nedělat nic. Nechej mobil v kapse, knihu v batohu a čekej, co za nápady přijde. Nikdy nevíš, jestli si díky tomu urovnáš svoje plány na budoucnost, přeskládáš životní hodnoty, vymyslíš nový miliardový business, napíšeš světoznámou knihu a nebo si třeba jen užiješ chvíli sám se sebou.

Zdroje:
- Barnett, K., & Vasiu, F. (2025). Enhanced functional connectivity between the default mode network and executive control network during flow states may facilitate creativity and emotional regulation, and may improve health outcomes. Frontiers in Behavioral Neuroscience, 19, Článek 1690499. https://doi.org/10.3389/fnbeh.2025.1690499
- Danckert, J., & Merrifield, C. (2018). Boredom, sustained attention, and the default mode network. Experimental Brain Research, 236(9), 2507–2518. https://www.neuropsy29.fr/phocadownloadpap/DMN/Cognition/Boredom-sustained-attention-and-the-default-mode-network.pdf
- Mlynski, C., Goschke, T., Korb, F. M., & Job, V. (2025). The motivational consequences of boredom. Cognition and Emotion. Advance online publication. https://doi.org/10.1080/02699931.2025.2568554
- Rowling, J. K. (n.d.). About. J.K. Rowling. https://www.jkrowling.com/about/
- Willis, J. (2014, March 1). Neuroscience reveals that boredom hurts. Kappan Online. https://kappanonline.org/neuroscience-reveals-that-boredom-hurts-willis/
