Proč utíkáme k obrazovkám?

Útěk od negativních prožitků a falešný pocit úlevy

Sami to možná znáte. Máte za sebou náročný den, cítíte se pod tlakem, unavení nebo osamělí a místo toho, abyste problém řešili nebo si skutečně odpočinuli, strávíte další 3 hodiny bezcílným scrollováním na sociálních sítích. Na to váš vnitřní soudce nemůže reagovat jinak, než smrští výčitek o sebeovládání. Ale co když to není jen vaší slabou vůlí? Třeba právě váš mozek spouští strategii, jak se vyrovnat s realitou. Pochopení tohoto mechanismu může být jedním z kroků k tomu, abyste nad svým časem i digitálním životem znovu získali kontrolu.

Internet jako náplast na život

Dříve se o nadměrném používání technologií mluvilo jako o závislosti. Dnes však víme, že se jedná o velice komplexní problém, který je u každého člověka individuální a má různé spouštěče. Jedním z fenoménů je kompenzační používání internetu. Někteří lidé utíkají k sítím a internetu, protože se snaží kompenzovat nenaplněné potřeby nebo zmírnit negativní pocity, jako je stres, úzkost či osamělost. Sociální sítě v tu chvíli fungují jako forma ošetření, která nabízí okamžitou úlevu od nepříjemné reality. Problém je, že tato náplast sice krátkodobě uleví, ale ránu pod ní neléčí.

náplasti na modrém pozadí

Jak funguje mechanismus úniku?

Cesta útěku k telefonu často začíná u našich emocí a vztahů a následně se jen dostáváme do smyčky.

  1. Vztahy a vnitřní napětí: Když člověk neumí navazovat a udržovat vztahy s ostatními, může to vést k pocitu osamělosti, nepochopení nebo ke konfliktům a to k následnému vnitřnímu napětí.
  2. Zážitkové vyhýbání: Být o samotě s nepříjemnými vnitřními prožitky umí být opravdu náročné a to zvlášť, pokud nejsme zvyklí svým emocím naslouchat, pojmenovat je a pracovat s nimi. Proto je pro člověka jednodušší od pocitů, myšlenek, ale i povinností uniknout do virtuálního světa, který vnímá jako bezpečný a snadno dostupný.
  3. Začarovaný kruh: Online prostředí přinese okamžité rozptýlení a úlevu. Nicméně dlouhodobé spoléhání se na tento únik může vést k zanedbávání skutečných vztahů a povinností, což následně zvyšuje stres a prohlubuje potřebu dalšího úniku.
schéma smyčky úniku

3 cesty, jak ze smyčky ven

Dobrou zprávou je, že tento mechanismus můžeme vědomě narušit. Jak na to?

  1. Rozvíjení emoční inteligence 

Emoční inteligence není vrozená vlastnost, kterou nelze změnit. Zkuste se příště, když sáhnete po telefonu, zastavit a pojmenovat, co cítíte. Je to únava? Úzkost? Nuda? Nechuť? Když se naučíte své pocity rozpoznat, přestanete mít potřebu je okamžitě „přebít“ displejem. Uvědomění si svého proč, je prvním krokem k narušení návyku.

  1. Budujte skutečné „štíty“ 

Kvalitní vztahy v reálném světě fungují jako ochranný štít proti digitálnímu úniku. Místo hlídání lajků a sdílení dokonalých fotek zkuste investovat energii do komunikace s blízkými. Skutečná podpora a sdílení našich každodenních radostí a strastí s přáteli offline pomůže více, než tisíc followerů.

  1. Přestaňte se vyhýbat, začněte řešit

Všimněte si, kdy saháte po telefonu jen proto, abyste se vyhnuli nepříjemnému úkolu nebo pocitu. Místo „zážitkového vyhýbání“ se zkuste soustředit na řešení zdroje stresu. Vyřešení jedné malé věci v realitě vám dodá víc energie než hodina na Instagramu a zároveň vás to motivuje dále překonávat překážky.

Aktivní přístup u rodiny 

U dětí a dospívajících je důležitý aktivní přístup rodičů. Místo pouhých zákazů s dětmi o digitálním světě mluvte a pomáhejte jim pojmenovat a zvládat jejich pocity.

Hora, na kterou jeden člověk šplhá a druhý se rozmýšlí

Cesta vede skrz, ne kolem

Sociální sítě a internet samy o sobě nejsou problémem. Tím se stávají ve chvíli, kdy slouží jako jediný nástroj pro zvládání životních obtíží. Pokud si uvědomíte, že váš telefon je často jen úkryt před nepříjemnou realitou, můžete se začít soustředit na to, co vás skutečně trápí a začít to řešit efektivněji. 

Zkuste si pokaždé co sáhnete po telefonu pojmenovat, proč ho do ruky berete. Je to jen únik, nebo skutečně potřebujete telefon použít?

Značka pro únikový východ

Zdroje:

  1. Kardefelt-Winther, D. (2014). A conceptual and methodological critique of internet addiction research: Towards a model of compensatory internet use. Computers in Human Behavior, 31(1), 351–354.https://doi.org/10.1016/j.chb.2013.10.059
  2. Chen, X., Peng, S., Zhao, L., Shao, Y., Wang, W., Wang, Y., & Yang, X. (2025). Effect of emotional intelligence on problematic mobile social media use: Mediating role of peer relationships and experiential avoidance. Frontiers in Psychology, 16, Článek 1558733. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2025.1558733
  3. Jouhki, H., Savolainen, I., Sirola, A., & Oksanen, A. (2022). Escapism and excessive online behaviors: A three-wave longitudinal study in Finland during the COVID-19 pandemic. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(18), Článek 11754.https://doi.org/10.3390/ijerph191811754

Zajímá vás to? Přečtěte si další